Kdo necítí bolest, bolestí žije.

Duševní vlastnictví, vyliž si?!

10. září 2008 v 10:03 | B.A.P. |  K zamyšlení
Tak si sedim na posteli, za chvíli bude půlnoc a přemejšlim, co bych napsala. Nudila jsem se, tak jsem si přečetla pár rad, jak psát blog. Jedno ze základních pravidel je prej psát pravidelně články. Já mám ale neodbytnej pocit, že ty moje články nikoho nezajímaj. Lidi většinou na netu hledaj nějaký informace a já můžu nabídnout pouze snůšku osobních názorů a plků jedný bláznový holky, pár povídek, básní a obrázků. Škoda no. Jsem ale moc hrdá a zásadová na to, abych tu překopírovala cizí články. Celkem se snažim dodržovat autorský práva, i když v době internetu se na autorský práva zas až tak moc nehraje, já vím.

Ale příde mi nefér v podstatě ukrást článek někomu, kdo si na něm dal práci, sháněl si materiály a strávil spoustu času psaním. Holt už jsem taková. Jediná tak trochu vyjímka jsou obrázky. Původně jsem tu chtěla prezentovat jenom vlastní dílka, ale s mojí produktivností je to dost na hraně a lidi chtěj obrázky. Je to jednoduchá rovnice, jako u bulváru. Čím víc obrázků, tím míň písmenek. Čím míň písmenek, tím víc čtenářů. No jo, ale já tak nerada "kradu" obrázky. I když Siriael si s tím moc hlavu nedělá.
Ono stejně, Siriael se na psaní a spravování tohohle blogu dost vykvákla. Dneska jsem s ní mluvila (ehm, bydlíme 400 kiláků od sebe, takže spíš psala) a řikala (teda psala) jsem jí, ať se sem koukne. No nevim, asi zas nic. Commenty nepřibyly, lidi pište, udělá mi to radost. A zatím si tu píšem akorát my dvě… Siriael a já. Za chvíli mi z toho rupne a budu si psát cementy sama pod cizíma přezdívkami. To je horor.
No nic, tak jsem si tu kapku vylila srdíčko a zas to tu chvilku vydržim.
No ale stejně je mi líto, že sem nikdo nechodí. Asi sem šoupnu nějaký zprofaný rubriky jako je vampyrismus, lykantropie, čarodějnické procesy nebo černá magie. Ale já nechci… Sice mám dost materiálů na to dát do kupy celej blog na toto zaručený téma, ale, do háje, copak nikoho nezajímaj básničky?!
Nezajímaj, já vim. Co nadělám. :(
Hodím sem eště pár svejch projektů, něco o hudbě, co poslouchám, no a koneckonců, proč ne, může přibýt i EMO nebo banda upírů.
Fňuk fňuk. Zatím se mějte, dneska se musim učit, ani ne za tejden mi začíná škola. Pak už to bude s psanim kapánek horší.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 fatuška fatuška | 10. září 2008 v 16:17 | Reagovat

jo to máš pravdu a přijde mi to užasný.... já ani nevím jeslt mám u sebe něco překopírovanýho... ale ví že tam mám spoustu věcí který jsem si sama psala.... :)

2 Ká | 8. března 2010 v 9:48 | Reagovat

Jsou ještě lidé, kteří rádi čtou, o to já strach nemám... Jsou i tací, kteří milují básně... A třeba náhodou se octli zde...
Není to vůbec zlý... Jen ty básně - proBůh - raději úplně vynechat??? Nevím, drahá, mně tedy zrovinka moc neladěj'... Vůbec ženská poesie je vždy kapku mimo cítění čtenářovo... Neustálé výlevy mozků a srdcí, ale ta duše tomu prostě chybí... Možná adekvátně k věku, nevím...
Ta próza se mi líbí, témata se mě dávno nedotýkaj' a přesto tomu fandím... Vážně dobrý... A Vám bych, drahá, ráda popřála najít štěstí ve štěstí... Ta tvorba má pak náboj... A uznání... Je to posun do vyšších sfér... Tady si to přečtou vyznavači dekadencí a ač jsme na prokletých vyrostli, jdeme dál a je to radost...

3 B.A.P. B.A.P. | 8. března 2010 v 18:27 | Reagovat

Díky za koment, i když je to kapku mimo cítění autorovo - nejsem si úplně jistá, že vím, co mi chcete říct nebo kam mě posunout... A plně si uvědomuju pochybnou kvalitu svých básní, ale všechny je mám ráda. Možná že jsou plný dekadentních klišé, ale jsou chvíle, kdy je klišé to nejrealističtější k popsání čehokoliv. A k tomu věku - jsou tam i básně, co jsem psala, když mi bylo 14 (asi jedna), teď je mi dvacet.
A proboha Vás prosím, nejsem ničí drahá   8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama